Proč se stát členem ****************************************************************************************** * Proč se stát členem Základní organizace Vysokoškolského odborového svazu UK FSV (dále je ****************************************************************************************** Zatímco jako jednotlivec toho zaměstnanec zpravidla ve vztahu k zaměstnavateli příliš nepr organizovaném kolektivu mu zajišťuje ochranu jeho zájmů a možnosti porad a konzultací v př Odborová organizace je také jako jediná oprávněna uzavřít se zaměstnavatelem kolektivní sm jsou upraveny výhodnější pracovní podmínky a zaměstnanecké benefity. Odborová organizace působící u zaměstnavatele je zástupcem všech jeho zaměstnanců a jejich vede kolektivní vyjednávání. Pouze svým členům však odborová organizace poskytuje nadstand podobě např. bezplatného právního poradenství, případně i zprostředkování bezplatné právní zastupování před soudem, či sociální výpomoci v tíživých životních situacích. Svým členstv organizaci pak zaměstnanci vyjadřují odborové organizaci podporu v její činnosti a usnadňu jednání se zaměstnavatelem. Zákoník práce i další právní předpisy dávají odborové organizaci řadu oprávnění vůči zaměs v pracovněprávních vztazích, díky nimž může velmi efektivně hájit práva zaměstnanců a podí formulování jejich povinností. Jedná se především o oprávnění v oblasti práva na informace spolurozhodování (např. vydávání pracovního řádu nebo posuzování neomluvené absence zaměst kontroly (nad stavem bezpečnosti a zdraví při práci a nad dodržováním pracovněprávních pře http://www.cmkos.cz/proc-se-stat-clenem-odboru) Podle Kolektivní smlouvy uzavřené na Univerzitě Karlově v Praze (čl. 2.1.) má zaměstnavate informovat základní odborovou organizaci zejména o 1. vývoji mezd se zohledněním celkových mzdových nákladů, vývoji průměrné mzdy a jejich je včetně členění podle jednotlivých profesních skupin a podílu mzdových nákladů na neinvesti 2. ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele, důsledcích jeho činnosti na životní prost ekologických opatřeních; 3. přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle § 338 a násl. ZP; 4. právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zam 5. pravděpodobném vývoji zaměstnanosti u zaměstnavatele; 6. zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních a op souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle § 62 odst. 2 až 4 ZP; 7. stavu a struktuře zaměstnanců, základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách 8. bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v části páté, hlavě první Z Podle stejné smlouvy (čl. 2.2.) má zaměstnavatel povinnost projednat s orgány základní odb především 1. ekonomickou situaci zaměstnavatele; 2. množství práce a pracovní tempo podle § 300 ZP; 3. změny organizace práce; 4. systém hodnocení a odměňování zaměstnanců; 5. systém školení a vzdělávání zaměstnanců; 6. opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, oso o dítě mladší 15 let a osob se změněnou pracovní schopností, včetně podstatných záležitost zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociá a tělovýchovných služeb; 7. další opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců; 8. opatření týkající se přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle § 338 a n 9. opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle § 62 odst. 2 až 4 ZP; 10. otázky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 101 a